Minule jsme se rozloučili nad na první pokus oživenou stavebnicí stolní 3D tiskárny Prusa i3 Plus. Slíbil jsem vám tehdy postřehy z jejího dlouhodobějšího provozu. Není jich málo, tiskárnu jsme potrápili množstvím jednoduchých i složitějších modelů. Jenže pak se stalo něco důležitého a my se pomyslně ocitli znova na začátku.
Epizody seriálu:
1. Představení vybrané stavebnice
3. Upgrade z Prusa i3 Plus na i3 MK2
Kompletní třetí díl seriálu vám nabízíme formou videa v HD rozlišení s představením sady pro přestavbu, výsledné sestavené tiskárny MK2 i prvních zkušeností (širší textová verze je pak níže):
Při naší práci se ukázaly hlavní výhody originálního modelu i3 Plus: především univerzálnost a volnost – třeba z pohledu aplikací pro přípravu 3D tisku či materiálů. Výborné jsou u tiskárny zejména celkový poměr funkcí vůči ceně, příkladná dokumentace (i) v českém jazyce, vždy dostupná podpora, se kterou můžete na chatu řešit obecnější problémy klidně v neděli odpoledne, nebo velmi široká celosvětová komunita, která model i3 neustále vylepšuje. Narazili jsme ale také na pár věcí, které nám tisk s modelem i3 Plus znepříjemňovali. V jejich čele stála trochu svéhlavá, boulící se vyhřívaná podložka s nutností pravidelné ruční kalibrace. Ani mokrý proces, kdy na sklo nanášíte lepidlo či džusík s ABS, abyste je pravidelně čistili ve vodní lázni, už zrovna nepatří ke snům dnešních 3D tiskařů.
Ale abych to zkrátil – stalo se něco, kvůli čemu vám už drobné bolístky modelu i3 Plus vůbec líčit nemusím. Tým Prusa Research představil na letošním 3Dexpu vylepšený model MK2 – a to rovnou ve světové premiéře. Koncepčně vychází z předchozí i3 Plus, ale je odpovědí na drtivou většinu výtek, které jsme k původnímu modelu měli. Když nám Josef Průša model MK2 exkluzivně představoval, na což se opět můžete podívat i ve videu, neubránili jsme se úsměvům. V duchu jsme si totiž odškrtávali seznam toho, co si uživatelé ještě přáli vylepšit – a výsledek už rovnou viděli v provozu:
Naslouchat uživatelům se vyplácí, o čemž koneckonců svědčí obrovský zájem z celého světa. Na nový model musejí natěšení kupující čekat několik týdnů. Ani sedm stovek v Praze vyrobených tiskáren měsíčně totiž na pokrytí zájmu nestačí a výroba se bude dále rozšiřovat. Asi tři čtvrtiny produkce přitom míří na export, najít je můžete v devadesáti zemích světa.
Stavíme na původních základech
Co je vůbec nejlepší zprávou pro stávající uživatele? Že si tiskárnu Prusa i3 MK2 mohou nejen postavit či zakoupit už hotovou a připravenou, ale také si můžou pořídit sadu pro upgrade z předchozího originálního modelu. Neváhali jsme ani chviličku, abychom využili šance to vyzkoušet. A to přes to, že původní i3 Plus prakticky do šroubku rozeberete a postavíte celou znova. Část dílů použijete, část pak dostanete nových – včetně kompletního extruderu s autokalibrační sondou a hot endem nebo nové, větší vyhřívané podložky.
Pojďme se společně podívat, co v sadě pro přestavbu dostanete:
- V první krabici objevíte kompletní nové tištěné díly, z nichž mnohé jsou od minula vylepšeny. Za všechny jmenujeme třeba konečně uzavřený kryt elektroniky nebo sestavu extruderu. Pokud snad při demontáži některý z původních plastových dílů ulomíte, nevadí to.
- Druhá krabička ukrývá potřebné nářadí a montážní materiál – od šroubků až po stahovací pásky. Původní šroubky, matice, podložky či závitové a hladké tyče samozřejmě využijete znovu. Starý hot end si můžete uschovat, dostanete nový, plnotučný E3D V6 s tryskou tradičního průměru 0,4 mm. Opět už sestavený a odzkoušený, takže si méně zkušení stavitelé rovnou ušetří pár nočních můr. Důležitou novinkou je indukční autokalibrační sonda pojmenovaná podomácku P.I.N.D.A.
- Také krokové motory jsou všechny nové. Dvojice ke svislé ose Z už má robustní závitové tyče zapuštěny přímo. Staré motorky si tak schovejte na jiné projekty.
- Jendou ze stěžejních novinek je tisková podložka MK42 s kompenzací studených rohů, pod kterou je podepsaná konstrukční dvojice Michala Průši a Josefa Průši. Zaujme zcela novým provedením s tiskovou plochou 250 × 210 mm a devíti kalibračními body, na které se sonda musí přesně trefit. Obsahuje již z výroby nalepenou PEI fólii, díky které si – u většiny materiálů – ušetříte otravné nanášení a čištění adhezivních pomůcek. Křehkému sklu a při tisku drnčícím kancelářským klipsům můžeme dát definitivní sbohem. Nyní stačí udržet povrch fólie čistý a odmaštěný – třeba obyčejným technickým lihem. A jedna sladká drobnost na závěr, inspirovaná zřejmě ostrovním týmem E3D, který ke svému hot endu tradičně přibaluje želatinové medvídky.
No a teď můžete původní tiskárnu vzít – a celou ji postupně rozmontovat. Pozor, ať nepoztrácíte zejména drobné šroubky, podložky a matičky, i když jste jich se sadou pro přestavbu dostali pár navíc.
Několik tipů pro stavitele
Jak novou tiskárnu postavit, už si znova ukazovat nebudeme. I když je mezi původním a novým modelem řada rozdílů, hlavní konstrukční přístup zůstává a co sestavení obnáší, se můžete podívat v minulém díle našeho seriálu. Na co si dát pozor při stavbě a zprovoznění, pak detailně shrnuje přímo Josef Průša v instruktážním videu.
Za nás alespoň dvě rady: nepodceňte ani tu nejmenší geometrickou odchylku os při sestavování stavebnice, byť by vám s ní i tiskárna začala tisknout. Stáhněte si také nejnovější firmware, který si devítku autokalibračních bodů na podložce ještě sám důkladně osahá a zapamatuje si přesné umístění na vámi individuálně smontované sestavě. Je to opravdu lepší, než udělat do podložky nechtěný důlek – a to třeba až při dvacátém tisku, kdy sonda poprvé o fous mine kalibrační bod.
První postřehy z tisku
A jak si nový model MK2 vlastně vede? Komfort automaticky a před každým tiskem vícebodově vyrovnávané podložky je už od prvního tisku hodně znát. Modely daleko lépe drží po celé ploše velké podložky. Svým dílem přispívá i plná verze hot endu E3D V6 či vylepšené, robustnější osy Z. Postřehy z prvních dnů tisku jsou zatím pozitivní, je vidět posun v kvalitě i spolehlivosti. Podívejte se ve videu alespoň na několik prvních výtisků.
Vyplatí se pouštět do přestavby z původní i3 Plus na MK2?
Je samozřejmě na vás, zda chcete investovat dalších šest tisíc korun do sady nových součástek a zda si troufnete na sestavování, které vyžaduje jistou zručnost, pozornost i čas. Pokud si chcete tisk zpříjemnit a dále rozšířit schopnosti své původní tiskárny, můžeme upgrade rozhodně doporučit. Zejména těm, kdo už mají zkušenosti se stavbou předchozího modelu nebo se chtějí něco nového naučit. MK2 posouvá možnosti celosvětově oblíbeného modelu i3 zase o kus dál a snaží se z původní reprapové konstrukce – s jejími klady i zápory – vymáčknout co nejvíc. I podle četných reakcí na sociálních sítích to vypadá, že komunita uživatelů 3D tiskáren Prusa přivítala nová vylepšení s otevřenou náručí.
Budeme se těšit u dalších videotipů. Mějte se zatím krásně!
Foto a video: Tomáš Vít
