Jak postupně exspirují ochranné lhůty u technologických patentů, dochází k pokusům o nasazení pokročilých metod aditivní výroby i do nižších segmentů trhu, pro které byly dříve finančně i provozně nedostupné. Je to i případ selektivního spékání laserem (SLS), známého třeba možností výroby kovových dílů snášejících plnou provozní zátěž. Švýcarský tým Sintratec nabízí stavebnici stolní SLS tiskárny už za 5000 eur. Místo kovů si nicméně poradí pouze s polymery.
Technologii SLS vyvinuli v polovině osmdesátých let vědci na texaské univerzitě v Austinu. Výrobek vzniká tavením práškového materiálu, který je po tenkých vrstvách spékán v ploše řezů digitálního modelu vysoce výkonným laserem. (Víc o postupu laserového spékání.) Díky úplnému vyplnění každé z postupných vrstev materiálu není potřeba ani u tvarově velmi složitých modelů myslet na dočasné podpory, přebytečný materiál je po skončení spékání očištěn kartáčkem a může být po přesívání dále využit.
Tým Sintratec uspěl se svou snahou vyrobit dostupnou 3D tiskárnu s touto technologií i díky úspěšné kampani na komunitním portálu Indiegogo v roce 2014, v níž zájemci zaplatili vznik první 60kusové série. Na tříminutové videopředstavení prototypu (anglicky) a použité technologie se můžete podívat sami:
https://www.youtube.com/watch?v=JP_7L0zveDw
Tým okolo Dominika Solenickiho pak nejen, že zarezervované tiskárny investorům dodal (což u kampaní komunitního financování není vždy zvykem), ale také je vylepšil a od loňského podzimu jsou již na trhu. Vidět naživo je mohli i návštěvníci nedávného veletrhu Rapid.Tech + FabCon 3.D 2016 v německém Erfurtu.
Sintratec Kit je – na rozdíl od mnohem objemnějších a řádově dražších průmyslových modelů – omezenější v tom, co díky technologii laserového spékání dokáže vyrobit. Vyplývá to nakonec už z jeho stolního provedení. Maximální velikost modelů je 11 × 11 × 11 cm, vyráběny jsou z polymerového prášku PA12 (nylon), který má zajišťovat vysokou stálost i mechanickou odolnost výtisků. S ohledem na řadu konstrukčních omezení, vč. výkonnosti laseru, tak nepřipadá v úvahu tisk z kovů. Výhodou použité technologie je vyšší rozlišení modelů. Nedosahuje sice přesnosti stereolitografických tiskáren, zato by výtisky měly být stabilnější a teplotně stálejší, mechanicky pevné a odolné vůči UV záření.
Pokud vás tato tiskárna zaujala, více informací k ní najdete v čerstvém videorozhovoru Thomase Sanlanderera s jejím tvůrcem Dominikem Solenickim (anglicky), případně na webu vývojářů.
