Ačkoliv nebyl prvním, kdo světu představil 3D tiskárnu, je S. Scott Crump bezpochyby člověkem, který má nepřímo na svědomí ohromný rozmach tisku, jehož jsme svědky v posledních letech.
Byl to právě jeho patent na 3D tisk tavením plastového materiálu z roku 1989, který svojí expirací před čtyřmi roky vedl ke zrodu zástupů napodobitelů technologie FDM, jež je však v mnoha směrech dosud chráněná.
S. Scott Crump je jako spoluzakladatel firmy Stratasys, druhého největšího výrobce 3D tiskáren na světě, stále v čele jejího představenstva a ačkoliv ho expanze 3D tisku těší, usiluje o ochranu vlastních investic a duševního vlastnictví, na jejichž úkor se velká část tohoto dění za diskutabilních okolností odehrává.
Naše redakce měla jedinečnou příležitost setkat se s panem Crumpem osobně na veletrhu EuroMold, kde nám poskytl exkluzivní rozhovor.
Konstruktér: Když se rozhlédnete kolem, vidíte desítky levných 3D tiskáren, které nyní doslova zaplavily trh. Jaké to ve vás vyvolává dojmy, s vědomím, že jste to byl vy, kdo v osmdesátých letech vyvinul technologii, kterou dnes mnozí napodobují?
S. Scott Crump: Je to vzrušující doba. Existence těchto následovníků nás motivuje k dalšímu vývoji, abychom si udrželi vedoucí pozici. Musíme tvrdě pracovat, na technologiích i na vzdělávání našich zákazníků. Povědomí o 3D tisku se stále zvyšuje, používat ho může čím dál víc lidí. Třeba můj otec, který zrovna v minulém týdnu postavil svůj vůbec první díl na 3D tiskárně MakerBot.
MakerBot je nejúspěšnějším výrobcem „levných“ 3D tiskáren, které napodobují vaši patentovanou technologii FDM. Možná jako jediný má však právo ji dál používat, protože jste celou tuto firmu nedávno koupili. Přesto, nebojíte se toho, že bude nabídka MakerBotu kanibalizovat vaše stávající zákazníky, kteří by si jinak koupili třeba dražší Mojo nebo uPrint od Stratasysu?
Ano, bojím se toho. Ale budu radši kanibalizovat sám na sobě, než aby to dělal někdo jiný. Je bezpečnější kousat sám sebe do ruky, než to nechat na někom jiném. Nakonec, děje se to od začátku i v našem základním portfoliu, v němž najdete levnější i dražší stroje. Ale pokud srovnáte MakerBot se zbytkem našich produktů, narazíte na dost velké rozdíly ve schopnostech těchto technologií.
Vy sám už jste si 3D tiskárnu od MakerBotu vyzkoušel?
Samozřejmě, vyzkoušel jsem MakerBot Replicator 2 i doplňkový skener. Líbí se mi, jak tato zařízení proces 3D tisku zpřístupňují novým uživatelům.
Krátce poté, co jste ovládli MakerBot, oznámila vaše společnost záměr žalovat jiného výrobce stolních 3D tiskáren. Pokud vyhrajete, může mít takový verdikt zásadní dopady na celý ten boom kolem levného 3D tisku. Je to váš záměr?
V USA platí, že pokud publikujete komentář k dosud neukončenému soudnímu sporu, tak ho prohrajete. Vždycky. Ale můžu říct, že naším záměrem je poslat vzkaz tomuto trhu. Jsme kapitalistická, veřejně obchodovaná firma, nenabízíme open-source. Nám i jim jde o vydělávání peněz a my musíme chránit naše investice.
Nezvažujete, že byste některé z vašich technologií 3D tisku nabídli jiným výrobcům cestou oficiálních licencí platných patentů?
Pokud hovoříme o našich klíčových technologiích FDM a Polyjet, tak nikoliv. Ten trh není zase tak velký, abychom si mohli dovolit takovým způsobem podporovat naši konkurenci.
Myslíte si, že vysoká popularita levného 3D tisku ovlivňuje i dění ve sféře profesionálních a výrazně dražších zařízení?
Vzniká zde sice celý nový trh low-end 3D tiskáren, ale je obtížné na něm vydělávat peníze. Smysl vidím v tom, že si takový stroj pořídí třeba člověk, který v práci pracuje s profesionální 3D tiskárnou a tuto levnou bude používat ve volném čase jako domácí. Velký prostor je zde ale pro uplatnění těchto 3D tiskáren v oblasti vzdělávání.
Když se ohlédnete zpět, co vás před těmi pětadvaceti lety vedlo k vývoji vaší první 3D tiskárny?
Mým hlavním cílem bylo vyvinout techniku pro tvorbu prototypů funkčních dílů z CAD dat přímo v konstrukční kanceláři. V rámci Stratasysu jsme se vždy zaměřovali na špičková profesionální řešení. Až nyní se nám akvizicí MakerBotu podařilo zahrnout do nabídky i ten low-end.
Kam může směřovat další technologický vývoj 3D tisku, kterému se věnujete? Nezdá se, že by například 3D tisk z plastu mohl být do budoucna nějak radikálně rychlejší?
Za tu dobu, co se 3D tiskem zabýváme, zvýšila se jeho rychlost zhruba devítinásobně. Je ale potřeba říci, že na tomto trhu není další zvyšování rychlosti 3D tisku tím hlavním. Důležitější je spolehlivost. Na prvním místě je kvalita dílu, až potom jde o rychlost, protože často stačí, když máte ve výrobě díl hotový do druhého dne od zadání úlohy.
3D tisk je stále uplatňován zejména pro rychlou výrobu prototypů a čím dál víc pro aditivní výrobu finálních dílů. Jsou nějaké další aplikace, v nichž by mohl najít produktivní uplatnění v nejbližší budoucnosti?
Nové způsoby využití 3D tisku vidíme prakticky každý měsíc. Prozatím převážně ve strojírenské výrobě, letadlovém a automobilovém průmyslu nebo v medicínských a dentálních aplikacích. Nejrychleji teď roste kategorie spotřebitelského 3D tisku, kde jsme svědky toho, že je mezi námi spousta lidí nadšených pro to něco soběstačně vytvářet. A pak je tu oblast, o které se zatím moc nemluví, nicméně je v ní velký potenciál – legální využití 3D tisku ve zbrojním průmyslu. V produkci amerického zbrojařství se dnes z poloviny využívá plast a trend směřuje k jeho zastoupení ve třech čtvrtinách objemu výroby. Vedle zbraní jde o vývoj dronů a bezpilotních vozidel. Vzhledem k našemu zaměření si myslím, že v tomto segmentu budeme hrát významnou roli.
Nezvažujete pustit se také do 3D tisku kovových dílů?
Rozhodně se o tuto oblast zajímáme, ale prozatím je na trhu okrajová. Výrobu kovových dílů 3D tiskem momentálně zavádějí „early adopters“ (zákazníci využívající určitý produkt jako jedni z prvních – pozn. red.). Dva roky jsme na americkém trhu prodávali stroje na tisk kovových dílů od švédské firmy Arcam. Za tu dobu jsme prodali čtyři tato zařízení a současně s tím pět tisíc našich FDM tiskáren.
Plast jako výrobní materiál ve vašich 3D tiskárnách dosud hraje prim. Jaký máte recept na další vývoj vašich zařízení?
Můžete jít umírněnější cestou evoluce, nebo radikálnější revoluce. My se snažíme podchytit zároveň o oba tyto přístupy.
Článek vyšel v časopisu Konstruktér 4/2013.
