Fenomenální český výrobce opensourcových FFF tiskáren překvapivě rozšířil portfolio o stereolitografickou technologii. K akvizici si vybral jejího českého výrobce Futur3D, jehož tváří byl vývojář 3D tiskáren Jiří Posledník.
Futur3D svoji první 3D tiskárnu, nazvanou 3Dwarf, představil ve světové premiéře na výstavě 3D Printshow v Londýně v roce 2015. Její konstrukcí se Jiří Posledník tenkrát zabýval necelé dva roky, se 3D tiskem se sám setkal poprvé pět let předtím, shodou okolností prostřednictvím stavebnice RepRap Mendel. Zatímco Josef Průša tenkrát vsadil naplno na RepRap a dnes je jeho firma Prusa Research jedním z největších výrobců 3D tiskáren na světě, stereolitografický 3Dwarf díru do světa neudělal. Technicky vydařená DLP tiskárna zaměřená primárně komerčně, neměla šanci významněji se prosadit v konkurenci zahraničních značek, jako je například Form od Formlabs.
Jiří Posledník ani žádný z ostatních pěti společníků, kteří pomáhali Futur3D rozjíždět, již ve firmě nefigurují. Společnost naplno ovládli tři Průšové – bratři Josef a Michal, držící 42,5 % a 15 %, vedle jmenovce Ondřeje Průši, který získal stejný podíl jako Josef, tedy 42,5 %.
Cena za odkup firmy Futur3D nebyla zveřejněna, nicméně lze předpokládat, že se pro Prusa Research jednalo o minoritní investici. Průšovic firma v uplynulých letech rostla raketovým tempem a vloni dosáhla obratu téměř 800 milionů korun. Letos očekává růst až na 1,4 miliardy a při produkci kolem 6 tisíc tiskáren měsíčně patří k největším výrobcům v tomto odvětví na světě.
Můžeme nyní pouze spekulovat, jak s nově nabytou DLP technologií Průša naloží – pokud na ni aplikuje stejný obchodní model, jako na své „ítrojky“, může se mu podařit zopakovat úspěch dosažený s technologií FFF. Na druhou stranu, touto cestou se před lety vydal i softwarový gigant Autodesk, takříkajíc si na tom vylámal zuby a vývoj podobné tiskárny ukončil. SLA a DLP tisk z tekutých materiálů není tak přímočarý a uživatelsky přívětivý jako tisk z termoplastických strun, oslovuje také výrazně menší cílovou skupinu. Ať už tato čerstvě rozepsaná další kapitola Průšova příběhu dopadne jakkoliv, může nás těšit, že je Made in Czech Republic.
