I letos proběhl přímo na výstavišti Souboj 3D tiskáren, tedy klání týmů, které se pokoušejí v nelehkých podmínkách veřejných expozic vytisknout co nejpovedenější 3D model. Dopředu jej neznají, pro všechny je stejný a tradičně nepatří k nejjednodušším. Čtyřčlenná porota letos více přihlížela k jednotlivým technickým aspektům výtisků, protože celková kvalita – jistě k potěše uživatelů – rok od roku roste napříč celým startovním polem stolních 3D tiskáren, tedy od reprapových stavebnic až po zařízení mířící na profesionální návrháře.
Souboj 3D tiskáren každoročně nabízí unikátní možnost širšího srovnání stolních zařízení z českého trhu. Pro soutěžící jde přitom o velmi nelehký úkol, musejí projevit nemalou odvahu i pohotovost. Svou váhu zde hraje jak šťastná ruka při volbě toho pravého nastavení pro konkrétní model (není prostor zkoušet a ladit), současně také dlouhodobé zkušenosti s danou 3D tiskárnou. Tisk probíhá ve veřejné expozici 3Dexpa, často za neutuchajících dotazů a přihlížení zvědavých návštěvníků i zákazníků.
Častou otázkou laiků je, nakolik Souboj 3D tiskáren může být absolutním měřítkem kvality samotných 3D tiskáren. Na tento cíl však klání neaspiruje z mnoha dobrých důvodů – třeba s ohledem na velmi omezený časový rámec soutěže (a z něj vyplývající volbu menších zadání), na tisk v provozních podmínkách, za kterých normálně neprobíhá, či fakt, že soutěžní zadání může prověřit vlastnosti spojené jen s určitým typem modelu. Pětihodinové klání nemůže odhalit třeba dlouhodobou spolehlivost, uživatelskou přívětivost zařízení, univerzálnost z pohledu správy, softwaru i materiálů, poměr možností ku ceně zařízení atd. I tak ale Souboj 3D tiskáren zůstává kláním ojedinělým a divácky velmi atraktivním, s možností srovnat přístup jednotlivých týmů a technologií k 3D tisku – na jednom místě a v jeden čas.
Na soutěžním modelu každý z porotců hodnotil především kvalitu povrchů (podstavec, hladkost pláště kulovitých observatoří atd.), geometrickou věrnost (třeba u zaoblení a provedení spirál), přesahy a přemostění (viz spodní 45° trojnožka, jemné lemy stříšek kulovitých observatoří atd.), přesnost detailů (u okének a zejména stříšky a vlasových sloupků u „vstupu“ dole na modelu) nebo přesnost a jednolitost extruze (špička nad horní observatoří dala mnohým 3D tiskárnám nečekaně zabrat). Průměr z hodnocení všech čtyř porotců pak určil vítězné pořadí.
Členové poroty – Petr Bláha (hlavní pořadatel 3Dexpa), Josef Doleček (šéf výrobce materiálů Fillamentum), Hynek Štětina (loňský vítěz Souboje 3D tiskáren) a Tomáš Vít (autor tohoto textu) – hodnotili jednotlivé modely zcela bez znalosti, o kterou tiskárnu či tým jde. Každý model byl na podstavci označen pouze číslem a teprve po uzavření hodnocení a určení pořadí, těsně před vyhlášením, byla k číslům doplněna také odpovídající jména soutěžních týmů (uložená asistentkami po celou dobu zvlášť). Jména autorů nejlepších výtisků tak byla do poslední chvíle překvapením – jak pro porotu, tak pro soutěžící a diváky.
V kategorii FDM/FFF soutěžila zařízení do 4000 € (cca 106 tisíc korun bez DPH), výtisky nesměly být nijak dodatečně upravovány. V doplňkové kategorii SLA/DLP pak soutěžila zařízení bez cenového ohraničení, byl zde však limitujícím kratší časový rámec soutěže a model byl prováděn pouze v polovičním měřítku. Kdo se nejlíp popasoval s časovým tlakem a rychle zvolil optimální nastavení?
V nakonec sedmnáctičlenném soutěžním poli kategorie FDM/FFF (některé týmy soutěžily s více typy tiskáren, některé tisk neodevzdaly) pomyslné pódium překvapivě opanoval tým TriLab s delta tiskárnami Kossel (1. místo) a DeltiX (3. místo), kterému letošní soutěžní model zjevně „sedl“. Druhé místo patřilo velmi dobře připravenému týmu Prusa Research s aktuálním modelem 3D tiskárny i3 MK2S. Po úspěchu v loňském souboji si místo v první pětici i letos vybojovaly dva ostřílené týmy: NC Computers s tiskárnou Felix (tentokrát se starším modelem 3.1) a 3Dwiser s precizním dvoumateriálovým Ultimakerem 3.
V doplňkové, stereolitografické kategorii SLA/DLP pořadí odpovídalo cenám soutěžících zařízení. Vítězný ProJet 1200 týmu Elvira (ABC3D) obhájil vítězství z loňska, pouze však o pomyslný vlásek před týmem 3Dwiser s tiskárnou Formlabs Form 2. Třetí místo obsadila nadějná novinka L3Dwarf českých konstruktérů z Futur3D.
Všem soutěžícím, kteří zvládli odevzdat hodnotitelný výtisk v časovém rámci klání, gratulujeme. I letos byla technická úroveň většiny odevzdaných výtisků vysoká a potvrdila, že si nadšenci i profesionální uživatelé rozhodně mají z čeho vybírat, byť třeba každý v jiné cenové i technologické kategorii stolních zařízení. A to se ještě soutěžní kategorie FDM/FFF zastavila před hranicí dynamicky se rozvíjející oblasti produkčních 3D tiskáren (již v cenových řádech statisíců korun), které i na český trh přinesou dosud nebývalé možnosti. Ale o nich zase až příště, třeba na konferenci o profesionálním 3D tisku při letošním MSV v Brně.
Tip: Další informace a reportážní obrázky z 3Dexpa najdete na našem twitterovém účtu twitter.com/3D_tisk_cz (případně pod tradičním hashtagem #3Dexpo).
Letošního ročníku Souboje 3D tiskáren se zúčastnily týmy těchto společností (abecedně): 3Dwiser, Elvira (ABC3D), Futur3D, MCAE Systems, NC Computers, Promis, Prusa Research, RebeliX, Rebelove.org, Toner-online, TriLab.
