Rozměrné díly, které přesahují maximální tiskový objem vašeho zařízení, je často nutné rozdělit na několik menších částí a dodatečně je spojit. Podobně se dělí i složitější předlohy, aby mohly být jednotlivé části lépe orientovány na podložce a 3D tiskaři nemuseli tolik sázet na dočasné podpory. Pak je ovšem nutno sáhnout po lepení – nebo elegantněji po rozebíratelných spojích, které vytisknete už coby součást 3D modelu a v případě potřeby mohou zajišťovat pohyblivost sestavy.
Zacvakávací spoje se výrazněji liší – třeba mohutností a tolerancemi – už podle použité technologie 3D tisku a zvoleného materiálu. Jiné výzvy řeší modelář uvažující o využití rozměrové přesné, ale často křehké pryskyřice (u stereolitografie), jiné uživatel FDM tiskárny sázející na méně přesné, ale robustnější spoje třeba z ABS nebo polykarbonátu. Kdo jste už vyzkoušeli tisknout rozebíratelné spoje z PLA, možná jste narazili na jejich vyšší lámavost při opakovaném použití. Je tedy vhodné přizpůsobit samotný geometrický návrh.
Upravte své návrhy a spoje vyzkoušejte nanečisto
Nebojíte-li se angličtiny, v tištěné i elektronické formě dnes najdete řadu průvodců a publikací, které se s různým záběrem věnují i konstrukčním zásadám rozebíratelných spojů. Za všechny jmenujme alespoň praktické on-line rady od 3D Hubs. Vycházejí ze zásad po léta rozvíjených v plastikářském průmyslu, na které se můžete podívat třeba v příručkách známých výrobců materiálů (pro příklad zde či zde v PDF). Nezapomeňte však, že na rozdíl od homogenních plastových dílů vstřikovaných do forem platí pro 3D výtisky mnohá omezení. Samotná orientace spoje (po vrstvách či kolmo k nim) často rozhoduje, zda se drobná konzolka („pacička“) při opakované deformaci ulomí, nebo ne.
Chcete-li přidat některý z rozebíratelných spojů i do svého modelu, můžete využít pokročilých 3D CAD aplikací, které je umějí generovat, stejně tak sáhnout po spojích předem navržených a vyzkoušených v rámci komunity a ty (s přihlédnutím k vaší tiskárně a jejím možnostem) do modelu zahrnout. Níže najdete dvě ukázky, se kterými můžete dále experimentovat (vliv orientace při 3D tisku, volba tloušťky vrstvy, materiálu apod.), další pak konstruktéři sdílejí na oblíbených portálech s 3D modely.
Tip: Autoři obou návrhů vám umožňují upravit si na míru rozměry spojů i tolerance – kromě povrchového modelu v STL totiž nabízejí ke stažení i skript ve formátu SCAD. V čem jej otevřít, poradí náš nedávný příspěvek o bezplatné aplikaci OpenSCAD.
