Největší světoví rivalové na trhu 3D tiskáren se po dvě desetiletí víceméně doplňovali – Stratasys exceloval se svým FDM, proti němu 3D Systems s hned několika profesionálními technologiemi aditivní výroby. A je tomu tak zas.
Významným milníkem v historii 3D Systems byl rok 2010, kdy po akvizici britského startupu Bits from Bytes firma rozšířila své portfolio o stolní 3D tiskárny, přímo konkurující tehdy prudce rostoucímu MakerBotu. 3D Systems je přetvořila do vlastní produktové řady Cube, která tak vedle jejích tradičních technologií SLA, SLS a MJP jako jediná představovala 3D tisk z termoplastických filamentů ve formě drátu, kterým se běžně říká FDM, ačkoliv to ochranná známka firmy Stratasys znemožňuje.
Uplynulo sedm let a vše je zase při starém. 3D tiskárny Cube se neprodávaly tak, jak ve 3D Systems čekali, a proto celou tuto produktovou řadu, zahrnující také software a značkové materiály, firma už na konci roku 2015 zařízla. O necelý rok později přišla řada i na slibnější CubePro, určenou na stoly konstruktérů. Svou daň si tak vyžádal problematický obchodní model, založený na předražených materiálech, stejně jako fakt, že ani jedna z těchto tiskáren se nikdy neprosadila zejména po stránce kvality svých výrobků.
A ačkoliv mnozí jiní uspěli a nyní směle konkurují Stratasysu ve stolních a čím dál více i v průmyslových 3D tiskárnách typu FDM, jeho největší rival 3D Systems dnes už žádnou tiskárnu pro plast z drátových filamentů nenabízí.
