Kapitoly:
1. Úvod a historické souvislosti, parametry a konstrukce.
2. Uvedení do provozu, kalibrace, materiály a jejich kombinace, příprava modelu k 3D tisku.
3. 3D tisk a jeho kvality, ukázky a hodnocení redakce.
Tiskneme o 106
Díky delší zápůjčce jsme testované zařízení důkladně vyzkoušeli v olomouckém Centru stolního 3D tisku a potrápili jej i velmi tvarově složitými modely. Ať nenapínáme: Ultimaker 3 překonal naše prvotní očekávání a na FDM tiskárnu v mnoha ohledech exceloval. Výtisky jsme také nejednou vložili do rukou profesionálních 3D tiskařů a čekali na odezvu. Jejich reakce byly velmi pozitivní, zejména u tisků využívajících oba extrudery.
Samotný tisk je velmi kultivovaný a tichý, bez vibrací do podložky. Klid ruší snad pouze pro Ultimakery typické pípání při každé retrakci. Budete-li trávit s touto tiskárnou na stejném pracovišti celý den, možná vám bude pípání znít ještě v noci ve snech, stejně jako nám.
Tam, kde mnozí konkurenti operují s optimální výškou vrstvy 150, respektive 200 mikrometrů, nabízí Ultimaker hodnoty poloviční. Výsledkem jsou krásně hladké povrchy a precizní detaily s přesností srovnatelnou s Ultimakerem 2+, který je považován za jednoho z nejpřesnějších zástupců stolních FDM tiskáren. Tisk s vrstvami 60 a 100 mikrometrů samozřejmě zabere násobek času. Komu se nechce čekat, může využít připravených profilů s výškou 150 a 200 mikrometrů.
Výkon chlazení pokládaného materiálu byl u většiny tisků plně dostačující. Také dvoubarevný tisk z PLA byl po úvodním kalibrování soutisku přesný, nekonalo se žádné nechtěné míchání materiálu na rozhraních a podobně. Podívejte se třeba na ukázkový model vrtačky přímo od Ultimakeru, který jsme ve vyšší kvalitě tiskli z PLA více než dva a půl dne. Vyjma chlopní pro lepší styk s podložkou přitom nebylo třeba nic začišťovat. Pokud využijete základních tiskových profilů, můžete občas zaznamenat na povrchu výtisku mnoho malých otřepů, které ale očistíte během chvilky i bez nástrojů, jen prsty. A vězte, že už s vrstvou 100 mikrometrů si u většiny tisků vystačíte.
Kategorií samou pro sebe je tisk s vodou rozpustnými podporami z PVA. Opět sice přidává k času potřebnému pro dokončení tisku, takže se z řádu hodin občas přesunete do řádu dnů, ale nad některými výsledky jsme kroutili hlavou. A to příjemným překvapením. Třeba u malých sošek démonů, které jsme tiskli obyčejnou tryskou průměru 0,4 milimetru z PLA a PVA. Ani zde nebylo třeba po dotištění nic brousit ani řezat, podpory se rozpustily samy v běžné vlažné vodě. Pozor ale: Nebudete-li vodu vířit čerpadélkem, úplné samovolné rozpuštění podpor může zabrat i desítky hodin.
Ultimaker 3 tedy tiskne i rozpustné podpory bez zaváhání, nezaznamenali jsme větší problém s jejich předčasným odlepením, rozlomením apod. Jen okolí výtisku vypadá po dotištění trochu jako po boji. Výpočet rozmístění podpor můžete zcela nechat na aplikaci a ani u tvarově složitých výtisků nepoznáte, kde byl nesen rozpustnou podporou.
Dva tipy: Vysoce nasákavý materiál PVA je nutné velmi pečlivě uchovávat mimo vzdušnou vlhkost. Skleněnou podložku jsme pak po dobu testu místo tradičního lepidla ošetřovali sprejem PrintaFix, který se osvědčil pro PLA, PVA i třeba CPE.
Hodnocení redakce
Někteří tradiční fanoušci značky nesli na podzim na oko těžce, že nový Ultimaker je cenově posazen ještě výš, než byli zvyklí. Zatímco Ultimaker 2+ stojí 65 tisíc korun s daní, model 3 už 100 tisíc. I s ohledem na novou dvoumateriálovou technologii a rozšířené funkce je však zřejmé, že Ultimaker 3 zrovna neaspiruje na umístění v pracovnách nadšenců. Míří především do komerčních provozů a k profesionálům vyžadujícím spolehlivý a přesný nástroj, jenž jim přinese větší volnost při 3D tisku tvarově složitých modelů a rozměrových prototypů. Ultimaker oslovuje nové cílové skupiny zákazníků. Čerpá přitom i ze své letité komunity inovátorů, kteří profesně dorostli a dnes 3D tisku využívají na pracovištích napříč obory.
Ultimaker 3 je velmi vydařenou stolní 3D tiskárnou, která nabídne dvoumateriálový FDM tisk ve špičkové kvalitě. Má navíc další potenciál ke zlepšování díky modulární architektuře a pravidelným aktualizacím výrobce. Ale také to není zařízením pro každého. Je nutné vnímat vyšší pořizovací i provozní náklady. Souvisejí třeba s delším trváním tisku při velmi vysoké kvalitě, vyšší cenou výměnných extruderů nebo s rozpustnými podporami z drahého materiálu. Profesionální uživatelé, kteří dávají přednost opakovatelnému, kvalitnímu a předvídatelnému výsledku, bariéru vyšší ceny rádi překonají.
Foto a video: Tomáš Vít (CS3D.cz)
Za zapůjčení 3D tiskárny Ultimaker 3 pro redakční test děkujeme společnosti 3Dwiser.
